Úvaha o chovu
Skvělý článek od pana Macha, který se kynologii věnuje již od roku 1978. Je to několikanásobný účastním mistrovství světa a rozhodčí pro výkon a exteriér. Úvaha je sice psaná pro plemeno belgický ovčák – malinois, nicméně můžeme si v ní představit i kterékoliv jiné plemeno – tedy i naši border kolii :)
( článek byl sepsán bezprostředně po členské schůzi CMC, konané 31.1.2009 pozn.redakce)
Chovatelé, kterým jde opravdu o plemeno a jeho zkvalitňování se řídí základním chovatelským pravidlem, které zní: Chová se pouze na nadprůměrných jedincích.
Nebuďme však bláhoví, abychom si mysleli, že všichni se tímto pravidlem řídí a budou řídit. Přestože je tato zásada většině majitelů a chovatelů jasná, resp. by měla být jasná, přesto musí existovat chovatelské normativy, které by pomohly usměrňovat chov a byly by takovým hlídačem dodržování výše uvedených zásad. Jenom připomenu, že pokud bychom se všichni chovali tak jak máme, pak bychom žádné normativy, řády a vlastně ani zákony nepotřebovali. Jenomže to je taková utopie, asi jako komunismus. Chovatelské normativy se nemohou tvořit podle „psů, které máme na dvorku“, ale musíme se oprostit od příliš subjektivního pohledu na věc a snažit se vidět i do budoucnosti.
Na členské schůzi se objevovaly různé názory na chovatelské podmínky, resp. na podmínky pro zařazování do chovu. Někteří byli pro to, aby každý pes zařazovaný do chovu měl aspoň všestrannou zkoušku z výkonu prvního stupně, jiní chtěli uznávat zkoušky záchranářské, stopařské, obedienci, pastevecké, agility, služební (policie, vězeňské či jak se správně jmenují) a další. Někteří argumentovali tím, že zkoušky se dají udělat poctivě, ale také méně poctivě (slušně řečeno). Další zase namítali, proč nutit lidi dělat zkoušky, když někdo na výcvik nemá vlohy či má chatrné zdraví, nejsou figuranti, výcvik je drahá záležitost… Další z argumentů bylo tvrzení, že zpřísnění dosavadních podmínek bude mít za následek odliv našich členů do druhého klubu atd. Zkrátka, co člověk, to jiný názor. Předem je potřeba si uvědomit ve standardu uvedené vlastnosti, jaké by každý jedinec zařazovaný do chovu měl splňovat. Na to bychom nikdy neměli zapomínat. Ať už nakonec budou schváleny jakékoli podmínky, je nutné si uvědomit, že v žádném případě nelze vyhovět všem majitelům psů, kteří přivedou své psy na bonitaci. Vždy se najde někdo, kdo má zrovna doma psa, který nesplní nastavená pravidla a jeho zvíře nebude chovné. To ale samozřejmě neznamená, že by neměl mít svého psa rád a měl by se ho zbavovat.